Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

máte před sebou sborník s poněkud výhrůžným názvem Vzdělávání na doživotí. Tímto heslem samozřejmě nechceme odsoudit českou populaci k tomu, aby byla nucena učit se, učit se, učit se až do konce svých dnů. Rádi bychom vás inspirovali a dali vám k dispozici nejnovější trendy a výsledky výzkumů v oblasti andragogiky, dalšího vzdělávání dospělých. Zaměříme se přitom zejména na obyvatele metropole, což říká už podtitul – Další vzdělávání dospělých v Praze, jeho cíle, perspektivy a metody. Praha je totiž v rámci České republiky specifická tím, že její obyvatelé mají o další vzdělávání největší zájem, a to zejména proto, že dosáhli vysokého stupně formálního vzdělání, a poznali tedy, jak důležité je a jaké výhody v rozvoji osobnostním i profesním skýtá. Také konkurence na trhu práce je v Praze nejostřejší a společnosti poskytující rozličné kurzy dalšího vzdělávání mají často sídla v metropoli, odkud pochází i většina jejich klientů. A konečně, pražské firmy jsou bohatší než ty v jiných krajích republiky, a jsou tudíž ochotné investovat více času, prostředků i energie do vzdělání svých zaměstnanců. Zvláště u společností nadnárodních či se zahraniční účastí bývá další vzdělávání bonusem a zároveň závazkem pro zaměstnance.

Otevřít celý příspěvek »

Z úvodu publikace: Dospělá populace České republiky v porovnání s ostatními zeměmi Evropy rozhodně nepatří mezi ty, které přikládají dalšímu či celoživotnímu vzdělávání velkou důležitost. Právě naopak – podle mezinárodního srovnání dosahuje úroveň, jakou se Češi podílejí na dalším vzdělávání, ve srovnávacích statistikách nejnižších příček a naše země se tak posouvá dokonce až za mnohé nové členské státy EU. Podle šetření v hlavním městě Praze, které bylo součástí projektu FUTURA, a rovněž dle výzkumů Národního vzdělávacího fondu se pouze necelá třetina obyvatel ve věku od 25 do 64 let dále vzdělává. Přitom průměr všech zemí EU v této věkové kategorii dosahuje až 42 %.

Pokračování článku a další kapitoly jako Metodiky k modelu spolupráce výzkumné sféry a médií v konkrétních projektech, medializaci – modelu nefinanční pobídky pro poskytovatele dalšího vzdělávání a motivačnímu poradenství – model nefinanční pobídky pro uživatele dalšího vzdělávání a jiné naleznete zde (formát.pdf).

Cílem rozhovorů jak s poskytovateli vzdělávacích služeb, tak s jejich účastníky, bylo získat poznatky o současných trendech v oblasti celoživotního vzdělávání obyvatel Prahy a doplnit jimi informace získané z kvantitativního šetření. V případě poskytovatelů bylo dalším cílem shromáždit poznatky, využitelné v procesu medializace dalšího vzdělávání (která byla hlavním cílem celého projektu), v případě uživatelů šlo o reflexi osobních zkušeností, motivace, očekávání a výskytu možných bariér v oblasti celoživotního vzdělávání obyvatel Prahy.

Celá zpráva z kvalitativních šetření ke stažení zde.

Předložená studie shrnuje výsledky sociologického výzkumu postojů obyvatel Prahy k celoživotnímu vzdělávání. Výzkum byl řešen v rámci projektu FUTURA na podporu rozvoje poradenského a informačního systému dalšího vzdělávání v Praze, jehož koordinátorem byla obecně prospěšná společnost Respekt. Sběr dat probíhal v období listopad 2006 – leden 2007. Výzkum byl realizován pod vedením PhDr. Pavla Kuchaře, CSc.

Studie “Celoživotní vzdělávání v Praze” ke stažení v plném znění zde.

Interpretace dat ze sociologického výzkumu se přirozeně liší podle toho, provádí-li ji sociolog (nejlépe sám autor daného výzkumu), či zda ji provádí více či méně odborně erudovaný laik. Nechme nyní stranou první variantu a soustřeďme se na interpretaci „laickou“.

Proces takovéto interpretace je závislý především na třech základních charakteristikách:

• typu informace, tj. zda jde o informaci ze standardního výzkumu veřejného mínění či o informaci ze sociologického výzkumu,
• komu je informace určena, tj. zda je předkládána široké veřejnosti nebo nějak definovaným vybraným cílovým skupinám,
• zkušenostech toho, kdo interpretaci provádí, tj. v našem případě redaktorů.

Celá metodika ze stažení zde.