Právnické vzdělávání v České republice je dlouhodobě v krizi. České právnické fakulty v zahraničním srovnání pravidelně obsazují ne příliš lichotivé příčky. Právo se zde vyučuje středověkou metodou přednášek spojenou s memorováním a následným převyprávěním znalostí z historického a platného práva. Praktické dovednosti nejsou během studia téměř vůbec akcentovány. Průměrný absolvent takového studia tak není veden k vlastnímu úsudku, jeho logické myšlení se omezuje na jednoduché myšlenkové konstrukce a praktické dovednosti, například sepisování žaloby, začíná získávat teprve ve svém pracovním životě. Je až s podivem, že v této situaci tu chybí široká odborná diskuse s cílem situaci v právnickém vzdělávání zlepšit. Jedním z mála impulsů k takové diskusi byla konference s názvem „Reforma právnického vzdělávání a globalizace“, jejímž partnerem byl i RESPEKT INSTITUT, o.p.s.

Konferenci, která proběhla 21.-22. května ve Slovenském institutu v Praze, zorganizoval Spolek českých právníků Všehrd a Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Mezi zúčastněnými hosty byly přední osobnosti českého právnického života a několik hostů ze zahraničí. Tento text přináší vybrané příspěvky, které byly na konferenci diskutovány. Podrobněji se obsahu konference bude věnovat organizátory připravovaný sborník.

Matyasz Szabo (ředitel Curriculum Resource Center, Central European University)

Právnické vzdělávání musí být zaměřeno na pochopení principů a získání dovedností, jedině to připraví budoucí právníky pro úspěšný vstup do profesního života. Znalosti jsou důležité, ne však na prvním místě.

Vojtěch Cepl (Právnická fakulta UK)

Je třeba si vyjasnit profil absolventa právnické fakulty. Právník je sofistikovaný řemeslník, který ovládá právní argumentaci a logické myšlení a zároveň je schopen praktických dovedností aplikace práva. Aby si student tyto schopnosti osvojil, je nejlepší metodou napodobovaní činností, které se učí, tak jako je tomu u studia medicíny.
Fakulty jsou přeplněné, prostor vyučujícího na studenta je z časových důvodů omezen na minimum. Výuka probíhá formou přednášek, kde vyučující většinou de facto předčítá skripta, která sám napsal. A přitom v moderní výuce práva přednášky nejsou a místo nich jsou posíleny semináře s mnohem nižším počtem studentů.
Je také třeba změnit postavení a organizaci fakult. Ty nejsou vůbec vystaveny konkurenčnímu prostředí, nesoutěží o nejlepší vyučující a studenty.
 

Jan Kuklík (proděkan pro studium, Právnická fakulta UK)

Nedostatek finančních prostředků je fakt, s kterým je nutné v úvahách o reformě právnického vzdělávání počítat. Snižování počtu studentů a tedy vetší prostor vyučujících věnovat se studentům je nereálný.
 

Michal Bobek (Evropský univerzitní istitut)

Průběh studia práva by se měl změnit na trojstupňový (bakalářské, magisterské a doktorandské studium). V prvním stupni student získá základy hlavních právních odvětví, naučí se logickému myšlení a schopnosti diskutovat. Druhý stupeň navazuje detailnějším studiem vybrané oblasti práva dle volby studenta. Třetí stupeň se pak už věnuje vědecké činnosti. Trojstupňový studijní program napomůže mobilitě studentů a zvýší tak soutěživost v prostředí právnických fakult.
 

Charles Hall (CEELI Institute)

Právnické studium ve USA trvá tři roky. Nejde o délku, ale o intenzitu.
 

Maxim Tomoszek (Centrum pro klinické právní vzdělávání, Právnická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci)

Právní kliniky, kde studenti pod dohledem vyučujícího řeší reálné právní případy a mají tak možnost osvojit si základní právnické dovednosti, se osvědčily. Ze strany studentů je o tyto předměty veliký zájem, nicméně finanční náročnost neumožňuje prozatím rozšířit tyto předměty tak, aby byly dostupné pro většinu studentů.
 

Ondřej Kolín (starosta Všehrdu)

Navazujícím krokem na konanou konferenci je projekt „Legal Education Enhancement Programme“ (LEEP), který připravuje Spolek českých právníků Všehrd. Projekt si klade za cíl stát se jedním z nástrojů reformy právnického studia. LEEP bude do výuky na Právnické fakultě UK zavádět nové předměty, které budou převážně orientovány na právní praxi a které budou vyučovány tzv. Sokratovskou metodou, tedy méně teorie, více praktických příkladů a zejména rozvoj schopnosti argumentace a logického uvažování.

text zpracoval Jan Kurka